Podprahová reklama ovlivňuje podvědomí člověka

Podprahová reklama je pojmem často spojovaným s vědeckými konspiracemi. Třeba jako 5G sítě a jim podobné. Způsob propagace je mnohými označován za skutečný a účinný. Druzí ho prezentují jako mýtus bez jakéhokoliv výsledku. Pojďte s námi zjistit, co je to podprahová reklama, jak funguje a zda jde o realitu nebo jen další konspirační teorii bez hmatatelného výsledku.

Co je to podprahová reklama?

Jak už prozrazuje samotný název, jde o určitý typ reklamy, jejímž cílem je ovlivnění mysli diváka. Prostřednictvím vhodných nástrojů dochází k vysílání speciálního podprahového signálu nabývajícího odlišných podob. Díky němu je následně ovlivňováno podvědomí dotyčné osoby, popřípadě skupiny osob. Podprahová reklama má pochopitelně rozdílné formy, s nimiž Vás nyní seznámíme.

Forma	Vysvětlení
Zvuk	Šíření prostřednictvím zvuku
Obraz	Předání vizuální informace
Zvuk a obraz	Spojení obojího

Podprahovou reklamu si můžete představit nejenom jako klasický reklamní spot v televizi či v rádiu. Může jít o pravidelné vysílání čehokoliv v obchodních domech a na mnoha dalších místech. Má ale taková činnost opravdu skutečné výsledky nebo jde o konspirační teorii?

Všechno začalo v USA

Historie podprahové reklamy se pochopitelně váže se Spojenými státy americkými. Výraz sám o sobě vznikl poměrně dávno, a to ve 20. letech 20. století. Se vším údajně začala armáda, která se prostřednictvím reklamy tohoto typu pokusila naverbovat vojáky do války.

Tyto podprahové signály byly vysílány v roce 1917, kdy armáda Spojených států amerických potřebovala mladé muže do boje.

James P., reklamní agent.

Co na tomto tvrzení bylo pravdy nebo jaké vznikly výsledky tohoto konání asi nelze úplně ověřit. Snahy o podprahovou reklamu tu zkrátka byly. Údajně měly přinášet kýžená ovace.

Podprahová reklama v praxi

První zmínky o podprahové reklamě se ve světě showbusinessu a multimediální produkce rozšířily poměrně záhy. Dnes už jsou nám pochopitelně známy další informace o zkoušení podprahové reklamy. Její samotné aplikování ale ještě není zárukou, že bylo dosaženo objektivních výsledků.

• Oslovení zákazníků v obchodním domě
• Podpora produktů v kinosále
• Podprahová reklama na hudební scéně

Omezení krádeží v obchodě

Je nepochybné, že tento druh reklamy byl po dlouhá léta spojován s konspiračními teoriemi a výmysly. Postupem času se to snažili vyvracet mnozí jedinci. Jedním z nich byl i Hale Becker, který podprahovou reklamu zakomponoval do hudby a snažil se jí ovlivnit mysl a konání návštěvníků obchodního domu. Cílem této reklamy bylo omezit krádeže a podvědomě tak lidem vnuknout myšlenku, že nic takového nemají zapotřebí.

Podle statistik v tomto obchodě klesly krádeže asi o 75 % za půl roku. Nelze však nijak dokázat, že na to měla podprahová reklama až takový vliv.

Robert S., specialista na reklamu.

Podsouvání signálů bylo v tomto případě zaměřeno na velké masy lidí. I když není prokázána úspěšnost a začaly se kolem podprahové reklamy rojit spíše další konspirace, nějaký efekt to jistě mělo.

Pověst zkažená lháři

S podprahovou reklamou ovšem souvisí nejenom reálné pokusy na lidech, ale také ty smyšlené. Možná právě díky nim ztratil po určitý čas tento reklamní způsob šíření informace na své věrohodnosti. Typickým příkladem byl pokus Jamese Vicaryho, který v kině podbízel návštěvníkům podprahovou reklamu. Prostřednictvím slovních hesel se snažil podpořit prodeje nápojů a popcornu.

Předmět	Informace
Rok uskutečnění pokusu	1957
Zvýšení prodeje Coca-Coly	18 %
Zvýšení prodeje popcornu	58 %

Po těchto výsledcích přišel do jisté míry boom skryté reklamy. Konspirace spojené s nekalým využíváním a vůbec funkčností a efektivitou metody získávaly na vážnosti. To trvalo ale jenom do roku 1962, kde James Vicary přiznal, že si všechno vymyslel. Oněch zmíněných prodejů pravděpodobně docílil, ale bylo to způsobeno zcela jinými faktory.

Podprahová reklama se nevyhnula ani hudbě

O užití podprahové reklamy se pokoušeli nejenom filmaři, ale také hudebníky. Jedním z těch slavnějších je bezpochyby případ kapely Led Zeppelin. Ta v jedné ze svých písní skryla vyzývání temnoty. Stačilo si píseň poslechnout pozpátku. Pak byl vzkaz mezi posluchače doručen.

Podprahová reklama v praxi

Na první pohled naprostý nesmysl a konspirační teorie. Jenže, síla a moc této reklamy postupem času celkem dost sílila. I když nejrůznější psychologové tvrdili, že podobné informace nemohou ovlivňovat lidský mozek nebo alespoň ne v takové míře, jak je známo, podprahová reklama se šířila dál. Ať už formou obrázků či zvukového záznamu.

Další případy podprahové reklamy

S konspirační teorií v kombinaci s podprahovou reklamou nesouhlasila velká skupina firem. A nemuselo se jednat pouze o ty reklamní. Dokazuje to kupříkladu logo jedné tabákové společnosti. Na hrbu velblouda je nenápadně ukryt obrázek.

O něco podobného se snažily i televize. Jedna z ruských stanic prezentovala do obrázku nápis „Seď a dívej se!“. Běžným okem něco takového divák nezachytil. Televize se spoléhala ale na jeho podvědomí, které si tuto informaci dokázalo uložit.

Podprahový vzkaz byl aplikován i v jednom z dílů seriálu Pane, pojďte si hrát. Tento vzkaz zněl „Hlasuji pro mír“. Nikdo se ale k jeho zakomponování tenkrát moc nehlásil.

Olivia H., tvůrkyně animovaných filmů.

Podobných vsuvek bylo v televizi více. Jednalo se nejenom o animované filmy, ale také ty zábavné, akční, horory, popřípadě erotické. Mnohdy šlo jen o probliknutí nenápadného nápisu.

Podsouvání pocitu viny

Nutno podotknout, že v minulém století byla snaha využít podprahovou reklamu nejenom k tomu, k čemu primárně vznikla. A to je reklamní sdělení a ovlivnění podvědomí diváka. Třeba policisté v USA se pokusili prostřednictvím televizního vysílání donutit vraha, aby se přiznal.

Předmět	Informace
Rok	1978
Stát	Kansas
Televize	KaKe

A výsledek takového pokusu? Vrah oběti se pochopitelně sám nepřihlásil, což opět vzbudilo další dojem z toho, že tento typ reklamy je spíše konspirační teorií a mýlkou.

Podprahová reklama v současné době

Po mnoha letech používání a aplikování podprahové reklamy lze konstatovat, že nejde o žádnou konspirační teorii. Ta se týká pouze jediné věci. K jakým účelům a kdy je reklama využívána. Tento model předání informace mnohdy označovaný jako priming do jisté míry funguje. Sice o tom nevzniklo příliš studií ale nevědomé a podprahové vnímání má něco do sebe.

Časté otázky a odpovědi

Pokud máte o ovlivňování podvědomí prostřednictvím reklamy stále nějaké pochybnosti, pak se začtěte do následujících otázek a odpovědí. Prozradíme Vám několik dalších podrobností a zajímavostí.

Podprahová reklama vs. konspirace?

Po přečtení výše uvedených řádků si můžete udělat strohou představu. Podprahová reklama není jen pouhou konspirací, jak je mnohdy prezentováno. Na druhou stranu je možné, že v dané podobě a v konkrétních případech neměla takový účinek, jak se očekávalo. Reklama má bezpochyby svůj skrytý potenciál. Možná právě proto byla postupem času zakázána v různých zemích. Zdrojem všech uváděných informací se stal internetový portál Wikipedia, Kinobox a EpochaPlus.