Z odkazu B. Cibulkové: Boholidské úmluvy

Jak toto ovzduší je zabarveno, je možno si představit tím, když zvážíme, jak lidé na Zemi myslí, jak cítí. A protože to tak dobře známe, protože víme, že lidský život je hrozný ve svých skutcích, ve svých myšlenkách, slovech a citech, že hřích a zlo je zde domovem - pak si můžeme učinit vzdálenou představu o oněch oblastech přiléhajících, souvisejících se Zemí. Proto člověk, který se dostává za hranice hmotnosti duchovními smysly, může být velmi ošálen a klamán, jestliže vstupuje jen do tohoto světa, jen do těchto oblastí, chtěje přinést zprávu a poznatky o věcech, životě a světě nehmotném.

Duchovní lidé Země, duchovní kruhu bratří za nás se obětujících, duchovní společenství lásky Kristovy, zachraňující, učící i vydávající milost pro vesmírné hříšníky, pomoc ztroskotancům v kosmické životní bouři - nám, vašim nehodným lidským bratřím, odešlým ze Země do jiného životního vesmíru - milostí Boží zvláštní a mimořádnou, je dovoleno překlenout propast dělící nás na dva světy, na dvě jsoucna vesmíru, jako silná zeď dělí dům od domu. Velká záře a velké světlo vyzářené z vašeho středu z vašich modlitebních i úkonových služeb i z tajemných zdrojů Božího Slova již vstoupilo mezi nás . . .

Ten stupeň, kterým se vytvořil vesmír viditelný ze Země, je nejhrubší sestavou hmoty. Částice jsou koncentrovány a speciální zákonitostí ztvárněny a složeny do vzorců a kódů tak, že vytvářejí objekty, tvary, věci, předměty i formy těl na pohled i dotek pevné, tvrdé a neprostupné. Do této nejtvrdší dimenze hmoty je vtěsnán a jí sevřen člověk. Jeho vnitřní dispozice, i když ztlumené, jsou tak výkonné, že překonávají nejtěžší životní podmínky nejtvrdší dimenze hmoty. Žádný z andělů by nesnesl její tlaky, vratkost její stability prožívané bezprostředně v těle, podléhajícím rozložení a rozkladu v tzv. smrti.

Počátky příprav na přestup z těla hmotného do duchovního. Sbližování se s duchovními bytostmi, které zahajují potřebné práce pro své zjevování ve svém bytostném zjevu, částečně již přizpůsobovaném pozemské sféře z pevných tvarů.

Všechny zákonitosti a řády pro čas, v němž se dění spásy odehrává, byly sestaveny a vydány na prvopočátku tvorby bytostného jsoucna, neboť se v ní počítalo i s možností zvratného vývoje či úpadku nebo nedotažení žádoucích linií života. Ne všechny řády však byly dány k uveřejnění a znalosti. Největší část z nich byla uložena do nedostupných výšin duchovních prostorů a svěřena strážcům k dohledu, aby jejich tajemství byla uchovávána vždy do času, který měl uvést na jeviště jsoucna nová nebo složitěji projevená dění.