Svérázný ruský mystik a jogín Porfirius Ivanov

Tak jako každý rok, i letos jsme konfrontováni se stále větší silou s temnotou nejenom naší, severní polokoule, ale také svých fyzických těl, ale i duší. Soudit vše, co přináší temnota, znamená soudit Stvořitele a jeho kreativní složku.

Charakteristika přechodného stupně rozvoje duše v úrovních II a IV je dost složitá. Například některé duše na úrovni IV se začínají připravovat na úlohu učitele prvotní skupiny, ještě když jsou na úrovni II. Jiné duše na úrovni IV se naopak necítí být připraveny na to, aby se staly dobrým průvodcem. Navzdory vysoké dosažené duchovní úrovně jsou duše, jež dosáhly přechodné úrovni zralosti, při hodnocení svých činů zdrženlivé.

Tento muž žil až do svých 35 let normálním, obyčejným životem. Pak ale přišel na to, že takto se přece žít nedá, a vydal se do světa, přesněji řečeno – do přírody. Postupně se začal otužovat, zpočátku se ve studené vodě pouze myl, a to 2x denně, ale když si na to zvykl, začal si tělo pravidelně polévat studenou vodou z kbelíků a koupat se v přírodních vodních zdrojích. Na základě pravidelného otužování začal chodit v zimě bez teplého oblečení, pouze v šortkách. Také se rozhodl otestovat svou vůli a trpělivost – alespoň jeden den v týdnu zůstal zcela o hladu.

Podle mých informací je to rozhodně rasově motivováno. Spousta lidí, kteří se věnují této tématice, jsou absolventy Rhodese (získali tzv. Rhodes stipendium, podle Cecila Rhodese, britského koloniálního podnikatele a politika /1853-1902/; pozn. red.). V zadání toho stipendia je něco takového, jako že má podporovat vzestup bílé rasy (pozn. jm. Naprosto souhlasím, viz můj článek ze srpna loňského roku: Vakcína proti tzv. prasečí chřipce - vzít, či nevzít? Chtějí politické a ekonomické elity zajistit očkováním a chemtrailsováním přežití pouze bílé rasy?. Bill Clinton, James R. Woolsey (bývalý ředitel CIA, pozn. red.) jsou těmi stipendisty. Je zajímavé se podívat, co je to vlastně za stipendium. Umožňuje studium v Británii na jedné prestižní universitě (Oxford, pozn. red.). V tomto kontextu je také zajímavé zmínit velmi úzkou vazbu mezi Rhodesem a Rothschildem, ale to je kolem roku 1900. V dnešní době je zase zajímavé, že dalším takovým stipendiátem byl Richard N. Gardner, který napsal v roce 1974 velmi důležitý článek "Těžká cesta ke světovému řádu". Ale rozhodně je to tak, že si tito lidé myslí, že bílá rasa je vyspělejší, což je tedy chorá premisa. Na světě je spousta místa pro všechny a kdyby se bohatství dělilo jen trochu střízlivě, tak by všichni měli prostor i podmínky k životu.

Jak naznačují prastaré texty i údaje zjištěné z informačních polí, viz Ivo Wiesner („Sága světů“, Skryté skutečnosti 6/1999), Vesmír se vyvinul ze zárodku, světelného vejce, který musel jiný organismus, jiná bytost vytvořit či oplodnit a vdechnout mu život. Celý proces utváře­ní Vesmíru je pak růstový děj, který probíhá analogicky jako vý­voj zárodku lidského. Vesmír je tedy živým tvorem, živou bytostí, avšak bytostí zce­la odlišného typu než člověk. Bytostí, která má také svůj způsob fungování a svoji evoluci. Tato bytost žije svým vlastním tempem. Její fungování si však zatím neumíme dost dobře představit a ne­víme, do jaké míry je vědomé. Ve svém prostředí Vesmír hostí dal­ší živé bytosti, které by měly přispívat k jeho harmonii a vývoji, například lidské civilizace. Je pak smutné, když se tyto bytos­ti stanou naopak přítěží a evoluci Vesmíru brzdí nebo dokonce oh­rožují. Pak Vesmíru nezbývá než zakročit svými vlastními prost­ředky. Stejně to dělají i lidé, když škůdci na polích ničí jejich úrodu, obtěžují-li je nadměrně komáři přenášející nebez­pečné choroby. A ještě jednu poznámku – podobně jako Vesmír jsou živými bytostmi s vlastním vědomím i naše planeta Země a Slunce.