První kontakt?
BYLO MIMOZEMSKÉ POSELSTVÍ Z CHILBOLTON SKUTEČNĚ DEKÓDOVÁNO?

Zdá se, jakoby na naše volání, vyslané do hlubin kosmu 16. listopadu 1974, přišla nečekaně rychlá odpověď. Digitálně kódované schéma, vyslané úzce směrovaným rádiovým paprskem o výkonovém ekvivalentu 20 triliónů watt běžného rozhlasového signálu, obsahovalo údaje o člověku a Zemi. Radioteleskop v Areceibo (Puerto Rico) byl přitom nasměrován na 20 000 světelných let vzdálenou hvězdokupu M13, která leží na samém okraji Mléčné dráhy a čítá milióny hvězd... Vzhledem k limitované rychlostí šíření rádiových vln se očekávalo, že v ideálním případě, pokud by naši zprávu u cíle někdo zachytil a ihned odpověděl, by eventuální odpověď dorazila za nějakých 40 000 let. Jenže...
Vnoci na 17. srpna 2001 se objevily dva neskutečně propracované obilné obrazce, vtištěné do pole v těsné blízkosti chilbotonského radioteleskopu poblíž Wherwell v anglickém hrabství Hampshire. Tímtéž způsobem, jakým vznikají takzvané "kruhy v obilí", je zde pomocí zatím nevysvětlitelného způsobu ohýbání klasů vytvořena téměř věrná kopie digitalizovaného obrazce, vyslaného před sedmadvaceti lety ke hvězdám.
Z druhého obrazce na nás vzhlíží zřetelně humanoidní tvář... 
Otevírají se dvě možnosti. Buď, a to je jen těžko uvěřitelné a vzhledem k použité metodě "ohýbání stébel" (nejsou zlámaná!) i technicky nemožné, jde o úžasně pracný vtip, nebo o cosi snad ještě neuvěřitelnějšího - o první pokus, odpovědět na předchozí volání nám dostatečně srozumitelným způsobem...
Areceibské poselství ke hvězdám
Původní zpráva z roku 1974 byla zakódována pomocí využití dvou frekvencí a "mezery", tvořené mezi oběma signály diferencí frekvenčního zdvihu. Obsahovala 1679 znaků binárního kódu (0 a 1). Počet znaků je násobkem čísel 23 a 73. Tabulka sestává ze 73 řádků po 23 znacích, které utvářejí schématický obrázek.
Obsah areceibské zprávy byl sestaven podle následující logiky:
• V prvním řádku jsou uvedena binární čísla 1 až 10 (v celé zprávě je použita binární notace).
• Další řádek obsahuje atomová čísla základních prvků, umožňujících pozemský život; vodíku, uhlíku, dusíku, kyslíku a fosforu.
• Čtyři následující řádky obsahují dvanáct bloků čísel v pětičlenných skupinách. Zastupují několik základních molekul cukrových bází a fosfátů na bázi uvedených prvků, z nichž je složen řetězec DNK.
Když se nové obrazce zásluhou serveru cropcircleconnector.com objevily na internetu, Fintan Dunne, jeden z editorů PsyOpNews.com, si povšiml, že jeden z publikovaných obrazců je převrácenou, zrcadlovou obdobou areceibského poselství. Když ho však převedl správné polohy zjistil, že se "vrácené schéma" v několika detailech liší od originálu. Pokusil se proto dekódovat význam zjištěných změn dosazením nového obrazce do logické mřížky, použité u původního signálu.

Chilboltonské schéma přesně replikuje prvních šest řádků (v míře, nakolik si můžeme být při dané neostrosti obilního obrazce jisti). Dunne míní, že nám kdosi sděluje, že pochopil matematickou logiku a smysl obsahu našeho poselství, s tím, že nejenže má souhlasné poznatky v tomto směru, ale žije ve světě podobném tomu našemu.
Zpět k areceibskému schématu. Spirálový vzor nad lidskou figurkou představuje dvojitý helix DNK, se 4 miliardami základních párů lidského chromozómu, jak je definováno na číselné ose umístěné mezi spirálami. Na obou stranách je zde znázorněno jeden a půl závitu lidské spirály DNK.
Chilboltonské schéma ovšem ukazuje cizí DNK, která má jedné straně téměř dva a půl závitu, zatímco druhá má jeden a půl závitu, stejně jako naše. Vypadá to, že číslo na centrální ose potvrzuje stejný počet základních párů jako u lidské DNK. Jde tedy o v základě velmi podobnou, ale skladbou poněkud odlišnou genetickou strukturu.
Pod schematickým znázorněním DNK je na původním schématu náčrtek lidské postavy. Číslice vlevo udává lidnatost Země, číslo vpravo průměrnou výšku člověka.
Nyní to začíná být skutečně zajímavé. Místo obrázku člověka, je na schématu v obilném obraze cosi jako karikatura dítěte se zvětšenou hlavou. Nebo snad více postav? Číselný blok uvádějící velikost populace je neurčitý, ale zdá se, že je rozdílné než náš údaj. Ovšem výška postav je rozhodně odlišná. Zatímco u nás je vyznačen téměř celistvý horizontální blok, zatímco blok na obilném obrazci vykazuje uprostřed mezeru.
Na původním obrazci je pod postavou člověka diagram naší heliosféry. Třetí planeta od Slunce (Země) se zde nachází nad linií ostatních, aby bylo zřejmé, že tato planeta je zdrojem odeslaného poselství.
Pod nohama postavičky na chilboltonském schématu jsou nad touto linií tři, nebo dokonce čtyři oběžnice. Skutečnost, že cizí humanoidní bytosti obývají více planet svého slunečního systému by indikovala velmi vysoký stupeň vývoje.
Tolik fakta, vyplývající z porovnání obou schémat.
Fintan dále soudí, že "podivný oblouk mezi pátým a šestým tělesem má pravděpodobně naznačit, že šesté těleso rotuje a ve skutečnosti obíhá páté, je tedy v podstatě jeho ´měsícem´. Tento měsíc je pravděpodobně rovněž obyvatelný - jinak by pravděpodobně byl znázorněn pod čarou."
Pozemskou zprávu odeslanou z Areceiba zakončuje diagram radioteleskopu, zaměřujícího svůj paprsek do jednoho bodu; poslední čísla dole udávají průměr použité paraboly. Mimozemský vysílač napohled vypadá jako naprosto odlišné, blíže nedefinovatelné zařízení.
Fintan Dunne míní:
"Žádný inteligentní život by nemohl zachytit náš přenos tak rychle - pokud ovšem neovládá přístup k více než třírozměrnému prostoru. Aby se dostaly do potřebné vzdálenosti od Země, potřebují rádiové vlny doslova tisíce světelných let. Ale na krátký okamžik se naše planeta stala zásluhou zášlehu rádiových vln o energii 20 triliónů wattů nejjasnějším rádiovým zdrojem v Mléčné dráze. Někdo ´tam venku´ musel být bdělý a dokázalodpovědět za 27 namísto 27 000 let. Něco podobného je možné pouze při použití distanční technologie, spočívající na ovládnutí ´neeuklidovského prostoru´ (hyperprostoru). Otázkou je, zda tato technologie užívá umělých nebo duchovních technik."
"Je příliš brzy pokoušet se o jakékoli definitivní závěry ohledně použitého druhu vysílače. Nákres vypadá jako nějaký generátor, jehož paprsky vycházejí z centra jakési ´čočky´, umístěné v hranaté krabici. Možná je napájen skalárním zařízením či dokonce jakýmsi zrcadlem odrážejícím energii pulsaru."
"Jistě ale není na škodu zamyslet se nad tím, proč odpověď dorazila na Zemi ve formě obrazce vytvořeného v obilí. A VŮBEC NEJÚŽASNĚJŠÍ je skutečnost, že se tyto podivuhodné obrazce objevily na poli, ležícím těsně vedle radioteleskopu! Jak si to vysvětlit? Je snad možné, aby tyto vzdálené bytosti dokázaly vyslat jakési paprsky, zacílené natolik přesně, aby umístily obraz na pár set stop velký cíl na Zemi? Nikdy. Pokud by byli tak přesní, mohli by napsat svá jména do pouště."
"Nabízí se jediné vysvětlení, a to, že sdělení bylo odesláno zpět cestou, po níž přišlo. Zpráva se sice nevrátila k anténě radioteleskopu v Puerto Rico, která ji v roce 1974 vyslala, ale k anténě JINÉHO RADIOTELESKOPU. To je charakteristický znak telepatické komunikace. Zpráva tedy byla odeslána telepaticky, s mentálním příkazem k návratu ke ´zdroji´. Země pak udělala své nejlepší - aby vyhověla těmto parametrům, použila pole vedle radioteleskopu, který se podobá tomu na obrázku."
Translation © gewo 25.8.2001
Zdroj:
ZDROJ 2
Dunne považuje dole zobrazený obdélník za piktogram, vysvětlující smysl famózního obrázku poblíž zobrazené tváře, čímž podkládá uvedená tvrzení (zájemcům doporučuji prostudovat závěr originálního textu, který zde neuvádím). Na rozdíl od Dunneho si myslím, že se nahuštěný spodní okraj obrazce s pozměněným kódem jistě vyplatí dešifrovat pomocí původně použitého binárního kódu. Všechno ostatní je scestné. Je totiž naprosto zřejmé, že pokud se skutečně jedná o odpověď, pak je koncipována v přesně stejném smyslu!
Shora uvedený způsob přístupu k celé záležitosti považuji za poněkud zmatený, ale chlapci na tomto webu (PsyOpNews.com) snad ani nemohou jinak... :-)
Vzhledem k logice, z níž vychází můj následující vlastní pohled na věc, by se u obrazců rozptýlených po stranách čtvercového pole mohlo jednat o symboly hvězd.
Samozřejmě - odesilatelé mohou mít menší postavu, ale považovat obrazec na místě hlavy za "velkou hlavu" je pravděpodobně chyba. Naopak - podle mého názoru je mnohem logičtější vnímat přiložený obraz tváře v obilí jako element, který je třeba dosadit tam, kam patří! TEDY NA HLAVU POSTAVY, NE DO VYSÍLAČE!
Také interpretaci "půlkruhu, naznačujícího dráhu obyvatelného měsíce jedné z planet" mám za scestnou. Tento předmět ze všeho nejvíc připomíná STROJ, KTERÝ OPUSTIL TŘETÍ PLANETU A POHYBUJE SE SMĚREM VEN Z CIZÍ SOUSTAVY. PŘESNĚ TOTÉŽ TĚLESO JE TOTIŽ ZOBRAZENO UPROSTŘED DOMNĚLÉ "KRABICE" VYSÍLAČE. Jinými slovy: VYSÍLAČEM JE S NEJVĚTŠÍ PRAVDĚPODOBNOSTÍ OHROMNÁ KOSMICKÁ LOĎ, KTERÁ SE POHYBUJE V MEZIHVĚZDNÉM PROSTORU... ... což ovšem zdaleka nemusí znamenat, že letí směrem k nám.
Pokud totiž pro tentokrát vynecháme úvahy o hyperprostoru a mimosmyslové komunikaci a přidržíme se logiky dané fyzikálními vlastnostmi použitých rádiových vln (nevyslali jsme žádnou mentální ani hyperprostorovou vlnu...), je mnohem pravděpodobnější, že náš radiosignál byl zachycen ve vzdálenosti nějakých 14 světelných let odtud, dekódován a po zralé úvaze přepracován a vyslán zpět. Jeho převod do obilného obrazce lze přičíst zařízením a silám, které jsou na naší planetě činné už tisíce let... Nebo - přinejmenším od doby, kdy se začaly objevovat "crop circles" a podobná znamení - je zde už dávno jakýsi předvoj... Nebo si už tisíce let hrajeme na něco, co nejsme... ... jinak bychom všem těm "tajemným obrazcům" už dávno rozuměli :-)
Takto by se jistě dalo spekulovat donekonečna.
NIKDO NEMÁ PRÁVO ZADRŽOVAT TYTO INFORMACE ZA ÚČELEM KOMERČNÍHO VYUŽITÍ! V OPAČNÉM PŘÍPADĚ BUDU COBY PRÁVNÍ ZÁSTUPCE EX OFFO INICIOVAT ŽALOBU U MEZINÁRODNÍHO SOUDU PROTI KAŽDÉMU, KDO BEZ SVOLENÍ KOPÍRUJE, ZADRŽUJE A POSLÉZE ZA ÚPLATU ROZŠIŘUJE CELÉMU LIDSTVU URČENÁ DÍLA MÝCH MIMOZEMSKÝCH MANDANTŮ!
pokračování
Čech Jiří Wojnar zřejmě pomohl dekódovat mimozemské poselství !



