Dobrý den, milý čtenáři,

děkujeme za čtení OSUD.cz.  pouze část článků na OSUD.cz je volně přístupná. Server - digest výběru toho nejlepšího ze světového i domácího webu financují naši platící abonenti. Jste-li častými návštěvníky našeho serveru, nebo chcete-li pomoci s financováním jeho udržitelnosti a rozvoje, zvažte -> registraci a placené členství<- . Získáte tím kromě plného přístupu k přibližně 75 článkům měsíčně i některé další funkce, přístup do diskuse, "editor´s note", tedy články a rubriky šéfredaktora, a další. Děkujeme.

 
   

Lazarev: Každá nemoc je absolutizace pozemského před Bohem

Musel jsem vstoupit do minulého života, protože mnohé fenomény byly nepochopitelné. A až když jsem připojil minulé životy, mohl jsem nejen porozumět, ale i pomoct. Uvedu Vám příklad. Přivádějí ke mně do ordinace holčičku, které jsou čtyři roky, nemluví, je mentálně zaostalá. Dívám se, v čem je problém: ve čtyřech minulých životech se vdávala z vypočítavosti, kvůli penězům. Tedy peníze jsou pro ni důležitější než láska. To znamená, že v tomto životě, aby nebyla její duše zmrzačena, se nesmí vdát.

Celý můj systém je v první řadě studiem zákonitostí světa. Dostatečně dávno jsem pochopil, že poznání léčí lépe než všechno ostatní. Tedy mohu sebevíc opravovat motor, hrabat se v autě, látat díry, a můžu  se naučit pravidla silničního provozu a potom se nemusím dostat do jakéhokoli maléru. Celé naše lékařství a celý náš náhled na svět byly světonázorem člověka, který se připravuje na to, aby co nejlépe zalátal díru na dně lodi. O navigaci nikdo nepřemýšlel – o tom, jak se správně pohybovat. Takže, ukazuje se, že chápání toho, co je vesmír, a chápání zákonů léčí lépe než jakékoliv léky. A když jsem to pochopil, pronikavě jsem pocítil, že informace o tom, odkud se bere nemoc, co to nemoc je, zkoumání příčin nemoci – zachraňuje mnohé životy a osudy. Totiž Kristova a Mojžíšova přikázání udělaly pro medicínu mnohem více než jakékoliv prášky a tabletky. Proto můj nejdůležitější úkol je – vypracovat systém, který by mohl člověk používat tak, že by zcela zapomněl na to, kdo ho vytvořil. Protože systém funguje sám a člověk se stává autonomním.

     Všude funguje tentýž princip: v základu všeho leží láska. V základu nenávisti, žárlivosti a urážky také leží láska, ale tato láska je orientována nesprávně. Láska, která nejprve směřuje k Zemi a až potom k Bohu, rodí nenávist, žárlivost, urážky a nakonec i nemoci.

 

Uvedu Vám příklad: přišla ke mně žena, jejíž dcera má nevyléčitelné mozkové onemocnění, holčička prakticky umírá, je jí několik měsíců. Podíval jsem se na příčinu. Ta situace je velmi jednoduchá: ona byla vdaná, on byl ženatý. Seznámili se, zamilovali se, rozešli se svými partnery a dali se dohromady. Narodilo se jim dítě a najednou se stane taková katastrofa. Vysvětluji ženě: „Když jste byla vdaná za člověka, kterého jste nemilovala, Božské jste milovala z 80% a pozemské z 20%. Byla jste v rovnováze. Když jste potkala milovaného člověka, zapomněla jste, že Boha je potřeba milovat více než tohoto muže. Pozemské jste začala milovat z 80% a Božské z 20%. Otočila jste se zpátky. Ale dítě zesiluje tento program. Může-li být takové dítě zdravé? Ne. Probíhá blokace: buď vzniká mozková cysta, nebo něco tohoto typu – jakékoliv onemocnění. Tj. nemoc zastavuje duši člověka, která začíná zabíjet vesmír.“ A oni se jen zamilovali jeden do druhého. Ale zapomněli přitom na Boha, takže dítě není života schopné. Proto Kristus říkal: „Přišel jsem odloučit muže od ženy, aby Boha milovali více, než milují jeden druhého.“

     Na to, aby byl člověk zdravý, aby zachoval zdraví a štěstí svých dětí, musí si vzpomenout na celý svůj život a jakoby ho znovu prožít. Musí odpustit všem těm, kteří ho urazili, křivdili mu a ponížili ho. V duchu, obracejíc se k Bohu, musí prosit o odpuštění za žárlivost, urážky a odsuzování. Odsuzování – to je jedna z nejsilnějších forem podporování pýchy. Proto Kristus říkal: „Nesuďte a sami nebudete souzeni.“ Protože když odsuzuji člověka, odsuzuji i vesmír, který ho poslal, i Božské. Jestliže nepřijímám křivdu, která mi byla způsobena, podobám se člověku, který odstrkuje ruku s hořkým a odporným lékem. Tedy jedni odstrkují tuto ruku a lék vyplivnou – umírají. Druzí, křiví obličej a dáví se, lék spolknou – ti to přežijí. Třetí lék s radostí spolknou, i když je hořký, odporný, ale vědí, že díky němu přežijí, vyléčí se – a tito lidé budou šťastní. Tj. jakákoliv ztráta pozemského… K Bohu máme blíže tehdy, když o něco přicházíme. A správný postoj k tomu je dvojitý: radost směřující k Bohu, který léčí naši duši tělesnými ztrátami, tato radost se obrací vzhůru a léčí nás. Musíme trpět? Musíme. Trpíme, litujeme, urážíme se, ale uvnitř víme, že tak jsme léčeni a v nitru děkujeme Bohu, pro kterého je naše duše důležitější než tělo. Naše tělo je druhotné. A člověk, který si několikrát projde svůj život, prozkoumávajíc všechny situace, je již zdravý. Nakonec se musí každý člověk, aby teď přežil, každý den obracet k Bohu a modlit se. Modlitba je přiznáním lásky k Bohu, na to není potřeba mít speciální text.

     Člověk se celý den modlí v kostele, klaní se Bohu. Vyjde z kostela, někdo do něj hrubě strčí a on se urazí. To je ateista – člověk, který nevěří v Boha, i když se k němu modlí. Jiný projde kolem kostela a řekne: „Já ve vašeho Boha nevěřím.“ Strčili do něj, ale on je neodsoudil a ani se neurazil – tento je věřící. Tedy pocit smysluplnosti Bytí, zbavení se nenávisti, urážek, nároků a pocit, že to veliké a věčné, které stvořilo mě i všechno ostatní živé, pocit lásky k tomu v první řadě a v druhé – k mému dítěti, mé ženě, rodině, milovanému člověku – tak to je víra v Boha. Toto je správná souvztažnost. Přičemž se dá velmi snadno prověřit, kdy začínám lpět na pozemském: jakákoliv negativní emoce svědčí o tom, že jsem Zemi začal milovat více než Boha. Tento pocit lásky k Bohu a vnímání toho, že mě řídí někdo ze shora – automaticky mě to dostává do rovnováhy.  Velmi důležité je toto: člověk, aniž by znal zákony, se v nich již orientuje. Jestli miluji Božské, vnímám jeho vůli a vím, že mám svou vůli, ale nechci svou vůli něco ničit – probíhá mírné působení – a já jsem již v rovnováze. Měl jsem jeden případ, klasika: všichni se přece domnívají, že prokletí a uhranutí jsou špatná, že je potřeba se jich zbavit jako nemoci. Ale tak, jako i nemoc, nejsou způsobovány náhodně. Existuje takový zákon: když tě nežádají – nelez tam, kam nemáš, nezasahuj do osudu jiného člověka, když se tě neptají – necpi se nikam násilně, neraď, nic nevyhrocuj. Mnozí lidé se domnívají, že když vedou své dítě zkrátka, vnucují se a radí komusi, že mu tím pomáhají. Nic takového. Je to touha změnit osud jiného člověka podle své libosti. Ale vždyť přece nevidím všechno, mohu člověka „zlomit“ a za to budu potrestán.

 

S kterými porušeními zákonů každodenního života se ve Vaší praxi nejčastěji setkáváte? Mám na mysli taková, která lidi ani nezaznamenají. Dejme tomu, kromě rodiny.

 

 Jako první jde pýcha. Filozofie západního způsobu života je filozofií pýchy, je to nepřijetí situace. Zejména to způsobuje ženskou neplodnost. Proč byla žena v historii ponižována? Protože ponížení je zmenšování pýchy, umožňuje kontakt s Božským. Ponížená žena má zdravé děti. Ale nyní se tento proces ubírá jiným směrem. A jestliže dříve probíhala blokace neplodnosti přes srůsty, pak se nyní medici naučili, jak se tomu vyhnout – dělat umělé oplodnění. Ale přece když bude žena pyšná, pak její dítě bude pětkrát pyšnější – to je již rakovinná buňka pro vesmír. To nelze dopustit, probíhá blokace prostřednictvím neplodnosti. Žena chce mít dítě, snaží se, aby jí udělali operaci, a tehdy se zapíná silnější systém blokace – ponížení endokrinní úrovně. Právě proto nyní neprobíhají srůstové procesy, ale ty endokrinní. Tady už lékaři sotva něco zmůžou. Všichni si myslí: „Ach, neplodnost!“ Ale neplodnost – to je ochrana vesmíru před nedokonalými dětmi. Neplodnost může matka vyléčit duchovním, správným vztahem k celému životu. Pokud matka…

 

Setkal jste se s takovými případy?

 

  Samozřejmě, poměrně často. Přichází ke mně žena, její dítě má leukémii. Povídám jí: „Vzpomeňte si na svůj život. Jste velmi pyšný člověk. Na to, aby Vás zachránili, obzvláště v období těhotenství, a aby bylo dítě harmonické, museli Vás bez zjevné příčiny ponížit a urazit. A kdybyste tuto zkoušku přijala jako hořký lék, který je potřeba spolknout, bylo by Vaše dítě zdravé. Vy jste touto zkouškou neprošla, to znamená, že pýcha u Vašeho dítěte se dostala nad červenou úroveň, kde musí být blokována čímkoliv.“

 

  Velmi mnoho žen odsuzuje své děti k neštěstí tím, že nechápou, že jakékoliv problémy, jakákoliv ztráta pozemského během těhotenství a před početím je léčením jejich dětí. Přišel ke mně do ordinace člověk a říká: „Mohl byste mi pomoct? Mám velmi mnoho problémů.“ Prohlédl jsem jeho pole a povídám: „Všechno je velmi jednoduché: do Vašeho pole vchází duše Vašeho syna. Brzy počnete syna, ale absolutizujete hmotné statky. Proto teď o ně musíte přijít.“ Muž chvilku poseděl a potom říká: „Vlastně jsem přišel kvůli tomu, že mě nedávno okradli.“ Povídám: „Gratuluji, to znamená, že dítě bude zdravé. Nejdůležitější je, abyste zloděje neodsuzoval.“ Muž říká: „To je mám za to líbat, nebo co?“ Povídám: „Musíte pochopit, že jejich prostřednictvím léčí Vašeho syna. Tj. můžete se klidně bránit, soudit, pátrat po nich, ale nesmíte je odsuzovat.“ To je ten moment. Napadne Vás člověk a chce Vás zabít. Můžete se bránit, v sebeobraně ho zabít, ale odsuzovat ho nesmíte. Protože každý člověk je řízen Božským. Padouch, mizera a zločinec jsou vedeni Bohem, jako jsou organismem vedeny buňky. Tedy, jakékoliv odsouzení kohokoliv je odsouzením celého vesmíru, a to je již nemoc. Jednoduše Vám to ukážu na příkladu. Nedávno, v tomto měsíci, jsem odpočíval v rekreačním středisku. Zatímco jsme seděli v hale, vešla jedna žena a začala telefonovat do města. Říkala, že dítěti nic nepomáhá, dochází k dehydrataci organismu, žádná antibiotika nezabírají na bolest, že mu dává napít vody, ale ono zvrací. Tj. dochází k otravě, přičemž velmi silné. Snažila se to konzultovat, říkala, že vyzkoušela všechno, co se dalo: aktivované uhlí i mangan – nic nepomáhá. Přišel jsem k té ženě a říkám: „Víte co, zkusím pomoct Vašemu dítěti.“ Mluvil jsem s ní pět minut a řekl jí: „Vaše dítě nemá otravu. Všechno to, co bude medicína kvalifikovat jako silnou otravu jídlem, vůbec otravou není. Vašemu dítěti je třináct let, probíhá u něj aktivizace karmické paměti. Nyní se jakýkoliv negativní program mnohokrát zesiluje. Máte silnou pýchu, proto, aby Vaše dítě bylo zdravé, Vám v životě křivdili, ponižovali Vás a uráželi, a Vy jste to měla přijímat jako hořký lék. Vy jste to nepřijímala, odsuzovala jste a urážela se. Silně jste se urážela na manžela a urážka a odsuzování manžela jsou programem jeho zničení, a to nejen jako manžela, ale i jako otce, protože se to předává dětem. Chlapcův program zničení otce je velmi silný, tento program je blokován symptomy otravy. Vzpomeňte si na celý svůj život: když jste kohokoliv odsuzovala, vzpomeňte si na toho, kdo Vás urážel a ponižoval, obzvláště na manžela, a obracejíc se v duchu k Bohu, poproste o odpuštění. Váš syn se uzdraví.“ Kolem oběda jsem zašel za touto ženou, řekla, že potom, jak jsme si promluvili, syn vypil vodu a hned usnul. Další den ke mně žena přišla a ptala se, co má dělat, jestli musí jet do města, protože dítě vypadá navenek naprosto zdravě. Řekl jsem, že je i uvnitř zdravé, nikam nemusí jezdit, vše bylo zcela v pořádku. A tehdy žena pronesla zajímavou frázi: „Vždy jsem se domnívala, že být pyšným člověkem, je dobré.“ Tj. nechápeme, že tento pocit pýchy je absolutizací vědomí, svého Já. Je to dobře nebo špatně? Je to dobré do určité míry, jako i láska ke všemu pozemskému, ale dále jde červená linie, která je velmi krutě blokována. Takže nyní lidstvo došlo do toho období, kdy se pýcha stává smrtelnou. Pýcha je nepřijetí situace. Pýcha je zřeknutím se celého vesmíru, jeho zneuznáním: nechci to dělat takto, neuznávám to – začínám nenávidět a odsuzovat. A to, v první řadě, způsobuje rakovinu a jiná těžká onemocnění. Proč Serafim Sarovskij říkal: „Radost moje! Zkroť ducha svého a tisíce duší kolem tebe budou spaseni.“ Utiš pýchu. Takže, zkrocení pýchy není touhou pošlapat sebe, je to touha pocítit, že jsem druhotný, že já neřídím vesmír, ale vesmír řídí mě, a uvnitř to přijímám. Na to, abych rozvíjel duchovní struktury, je nejlepší princip kyvadla, což bylo využíváno i v křesťanství: pravidelné půsty. Když člověk pravidelně vynechává maso, probíhá výživa duchovních struktur. Potom se začíná stravovat normálně, uzemňuje se a pak udělá opět skok a povznáší se nad tím. Je to jako stoupat nahoru po schodech. A když člověk najednou vynechá veškerou stravu, podobá se to tomu, jako když se člověk rozeběhl a chce přeskočit celé schody. Podaří se mu to spíše v severních oblastech než v Indii? Řekněme to takto, pokud hladovím, probíhá u mě aktivizace duchovních struktur, ale říci, že budu absolutně osvíceným, když budu celou dobu hladovět, nemohu. Je to hnací motor, ale ne ten hlavní. Stejné je to s vegetariánstvím: když je množství spotřebovaného masa nevelké, má to určitý efekt. Tj. člověk, který jí hodně masa, ano, je více uzemněný než ten, kdo maso prakticky nejí. Tedy mastná, ostrá, slaná strava člověka činí uzemněným. Ale podstata věci je v tom, že uzemněnost je přece zdrojem rozvoje. Tj. nad uzemněností je potřeba se povznést.

 

 

     Nedávno jsem hovořil s jedním mladým člověkem a řekl jsem mu: „Víte, začal jste lpět na penězích.“ On odpovídá: „Ale přece všichni lpí.“ Povídám: „Pochopte, v čem je podstata věci: všichni na ulici padají a mají modřiny a boule. Ale někteří padají z pátého patra – no a Vy jste v pátém patře.“ Tj. tady šly u pacienta nároky vůči společnosti, lidstvu, skupinám lidí z otcovy strany šest pokolení. To znamená, že pro něj to je již páté patro, musí se chovat výhradně korektně. Takže, nyní se celé lidstvo stěhuje na vrchní patra.

     Nyní rychlost karmických vrstev vzrostla natolik, že člověk za své nesprávné chování pyká velmi rychle. Pokud se dříve člověk celý život nesprávně choval, dostihlo ho to až v následujícím životě. Nyní se toto období zkracuje na 15-20 let. Proto člověk, který může mít peníze, k nim musí mít vyrovnaný vztah, jinak peníze mít nebude, může přijít o život a o zdraví. Proto, zpravidla, když jsem prohlížel milionáře, to byli lidé vyrovnaní, co se týče peněz. Zažil jsem jeden velmi zajímavý okamžik: seděl jsem ve společnosti mladého muže-milionáře. Povídá: „Rozhazuji peníze napravo i nalevo a oni se ke mně samy vrací.“ Zaujalo mě to, podíval jsem se na jeho pole osudu. Pole osudu bylo výborné, probíhá kontakt s Božským. Říkám: „Víš, máš velmi dobrého andělíčka-strážníčka.“ Mládenec povídá: „Já vím, říkali mi o tom.“ Začal jsem zkoumat, co je příčinou toho, že má takový život? Ukázalo se, že je to velmi jednoduché: v minulém životě byl jeptiškou, celý život se modlil, peníze nepotřeboval. Povznesl se nad Zemí. Tedy, co by se na něj nenakládalo, vydrží to. Proto může mít milióny. Ukazuje se, že ne každý člověk může být bohatý. Protože v tomto životě má člověk to, čeho je připraven se v jakýkoliv moment zříct kvůli Božskému – to mít může, ale všechno ostatní mít nebude. Proto, jako pravidlo, jsou milionáři a miliardáři lidé, kteří byli v minulém životě buď mnichy, nebo věřícími, nebo žebráky, kteří se správně stavěli k chudobě, chápajíc, že peníze nepotřebují.

     Musel jsem vstoupit do minulého života, protože mnohé fenomény byly nepochopitelné. A až když jsem připojil minulé životy, mohl jsem nejen porozumět, ale i pomoct. Uvedu Vám příklad. Přivádějí ke mně do ordinace holčičku, které jsou čtyři roky, nemluví, je mentálně zaostalá. Dívám se, v čem je problém: ve čtyřech minulých životech se vdávala z vypočítavosti, kvůli penězům. Tedy peníze jsou pro ni důležitější než láska. To znamená, že v tomto životě, aby nebyla její duše zmrzačena, se nesmí vdát. A proto probíhá blokace – mentální zaostalost. Musí si od toho odpočinout, nesmí se to opakovat, jinak budou duchovní struktury v naprosté degradaci. Holčička začíná zlobit, běhá v pracovně, vzala zrcadlo… Říkám: „Uklidněte ji, protože by se mohla zranit.“ Matka vyndává peněženku a podává ji holčičce. Holčička přibíhá, vyndává z peněženky penízek, líbá ho a hladí se jím po obličeji. Povídám: „Pochopte, v čem je podstata věci: holčička nesmí vidět peníze. Protože se vdávala kvůli penězům, přitahují ji peníze uvnitř.“ Matka mi říká zajímavou věc: „Víte, všechno, co jí dáme, zahazuje, ale peníze pečlivě skládá vedle sebe.“ Odpovídám: „Uzemněnost holčičky je neuvěřitelně vysoká.“ Byli u mě na jednu seanci, víckrát nepřišli, i když u holčičky snad došlo ke zlepšení. Potom se dívám, v čem spočívá problém: osud holčičky zakazuje rodičům, aby ji ke mně přivedli, tj. musí se někam vzdálit. Protože moje metoda přece… Jsou v ní ještě elementy vytahování fyzického. Proto mnohé léčit nemohu. Nemohu, protože člověk ještě nezmoudřel, ještě se málo trápil. Musí trpět. Nedávno mi řekli zajímavou informaci o této holčičce: po půl roce začala mluvit. První dvě slova, která pronesla, byla – „děti“ a „peníze“. Tak to je ohledně minulých inkarnací.

 

     Mám systém, který funguje. Lidé přicházejí s nejrůznějšími onemocněními, ale příčina je všude jediná – je to absolutizace čehosi pozemského. Nemoc je překonávána správným vztahem ke světu, ale vztah prakticky každého člověka je nyní posunut, systém priorit je jiný – a dochází k blokaci. Tak třeba jsem se díval na problém AIDS. Co je to AIDS? Je to absolutizace, tj. touha stavět tělesné uspokojení nad Boha. Je to sexuální revoluce, která začala v šedesátých letech. Je to velice nebezpečný program – absolutizace těla, tělesných uspokojení. Tedy, 10-15 let probíhá sexuální revoluce a tento program začíná pronikat do podvědomí lidstva. To znamená, že tento program musí být blokován. Vzniká AIDS. Tj. jakákoliv epidemie velkého měřítka je jen blokací určitého programu v rámci lidstva. Je jedno, jestli je založena nebo ne – jakýkoliv virus se může přeměnit, proto se na úrovni pole spouští blokovací povel. Ale jaký virus se spustí, to už je druhá otázka. Nejdůležitější je – zablokovat nebezpečnou tendenci. Proč? Protože, řekněme to takto: co je to pornografie? Touha nasměrovat všechny mé duchovní síly ne na duchovní struktury a jejich výživu, ale na tělo. Absolutizace těla je žádostivým vrháním se na misku s jídlem. Nakonec vede tato tendence k dost silné duchovní degradaci a pak i tělesné.

     Mluvili jsme o potratech, o etice potratů. Pokud se potrat udělá do deseti týdnů, je to menší přestupek než potom. Pokud se provádí potrat, přestože matka čeká dítě s milovaným člověkem, je to velmi nebezpečné. Pokud je potrat prováděn v raném věku ženy, kdy dospívá, je to také velmi nebezpečné. Pokud jde žena na potrat před narozením prvního dítěte, je to opět nebezpečné. Ale pokud je potrat prováděn potom, co žena porodila tři děti, již to prakticky neovlivňuje zdraví. Nejnebezpečnější potrat je ten, kdy bylo dítě počato z lásky, protože pokud je přítomen cit, rodí se dokonalé dítě. Proto když žena znemožní dokonalým dětem, aby přišly na svět, je za to velmi silně potrestána. V jakém případě je dítě dokonalé? Když je počato s citem. Tedy, pokud se žena neřídí citem, ale vzhledem, zmrzačí duše budoucích dětí. Vzniká následující situace: jsou dvě dívky. Jedna se chce provdat jen za toho, který má peníze, chatu a auto. Druhá chce to samé. Jedna se provdá a žije si nádherně. Druhá se provdá a umírá na rakovinu, je neplodná. Pak vzniká otázka: proč to tak je? V prvním případě chyběl cit lásky, a proto není za co dívku trestat, nepočítalo se s tím, že by se tam narodily harmonické děti. V druhém případě byl ke komusi projevován skutečný cit, ale dívka dala přednost chatě a autu – proto o všechno přišla. Tj. orientace na chatu a auto v sobě již skrývá zničení duší budoucích dětí. Je to to samé jako pornografie. Je to to samé, jako když člověk začíná považovat oblečení za důležitější než tělo. Tento člověk se vrhá zachránit košili a umírá v ohni. Jakákoliv žena, která se uvnitř nejprve orientuje na toto a až pak na duši, je odsouzena k tomu, že bude mít nedokonalé děti…

 

A ještě více se toho dozvíme 17. a 18. srpna na osobním setkaní se Sergejem Lazarevem v Hotelu Aquapalce Praha - Čestlice.

Již moc se těšíme! 

 

Olga Dunayevska

www.diagnostika-karmy.cz

23
06.08.13 12:00
admin
admin
redakce OSUD.cz

 Dobrý den, milý čtenáři,

děkujeme za čtení OSUD.cz.  pouze část článků na OSUD.cz je volně přístupná. Server - digest výběru toho nejlepšího ze světového i domácího webu financují naši platící abonenti. Jste-li častými návštěvníky našeho serveru, nebo chcete-li pomoci s financováním jeho udržitelnosti a rozvoje, zvažte -> registraci a placené členství<- . Získáte tím kromě plného přístupu k přibližně 75 článkům měsíčně i některé další funkce, přístup do diskuse, "editor´s note", tedy články a rubriky šéfredaktora, a další. Děkujeme.

 
   
Mini recenze

K tomuto článku ještě nikdo recenzi nenapsal. Napište ji jako první!