Jirkovou optikou (67. Iveta B. - Příběh opravdového člověka, který se - na chvíli - ztratil)

Být soudržnější — to je to hlavní, co potřebujete, abyste dokázali pozitivně změnit svět a odvrátit všechna nebezpečí, která mu hrozí.“ „Tomu moc nerozumím...“ „Protože ses zatím o toto téma nezajímal. Lidé už o nás napsali miliony stránek, byly vydány desítky knih a existuje také hodně filmů. A proto ZA ŠESTÉ: Je třeba uvést do praxe to, co už víte, abyste vyřešili jak své osobní problémy, tak i otázku vaší planety, která je na tom už velice špatně. A nepřemýšlet tolik o mimozemských civilizacích. Nechceme se pro vás stát pouze únikem od vašich problémů.“

Studoval jsem tyto otázky intenzivně od chvíle, kdy jsem v únoru 2005 objevil, že tsunami 26. prosince 2004 a mayské koncové datum 21. prosinec 2012 souvisí se stejným kauzálním faktorem. V podstatě zacházím až tak daleko, že říkám, že objevený kauzální faktor je kořenem všeho, co zažíváme jako katastrofu na Zemi, takže je to v jistém smyslu „kořen všeho zla“.

Nešlo si toho nevšimnout. Izraelci milují Íránce. Íránci milují Izraelce. Všichni se milují navzájem. A tohle je chlápek, Izraelec, který to celé odstartoval. Ronny Edry. Jeden člověk je schopen změnit celý svět.. Všude žijí lidé. Aspoň někteří.

Příběh Ivety Bartošové mne nepřestává zajímat a přiznám se, i dojímat. Je to totiž velice silný příběh.

Množí se zdroje, které tvrdí, že je naše Země dutá. Jak by to vypadalo, pokud by tomu tak opravdu bylo? Jsou snad obyvatelé naší planety rozděleni do dvou dimenzí, vyšší struktura uvnitř, a nižší - tedy lidé - venku?