Ukázky z knih

Charakteristika přechodného stupně rozvoje duše v úrovních II a IV je dost složitá. Například některé duše na úrovni IV se začínají připravovat na úlohu učitele prvotní skupiny, ještě když jsou na úrovni II. Jiné duše na úrovni IV se naopak necítí být připraveny na to, aby se staly dobrým průvodcem. Navzdory vysoké dosažené duchovní úrovně jsou duše, jež dosáhly přechodné úrovni zralosti, při hodnocení svých činů zdrženlivé.

Skupiny energetických těl, které existují ve světě ducha, interagují s vnějším prostředím skrze funkce vědomí a do světa ducha vstupují jako jeho aspekty.  Čakry, jež procházejí světem ducha, zásobují skupiny energetických těl pránou a regulují polaritu v tomto rozměru přenosem a přeměnou nepodmíněné energie podle potřeby jednotlivých energetiekých těl. Čakry navíc spolupracují společně s poli aury a centry vědomí ve světě ducha, aby vycítily podmíněnou i nepodmíněnou energii ve vnějším a vnitrním prostředí.

Žraloci žerou jen nemocné obyvatele moře. Plní svůj božský plán a je škoda, že za to sklízejí strach a nenávist. Ta hrstka lidí, kteří byli napadeni žraloky, je v naprostém nepoměru k miliónům žraloků, kteri jsou rok za rokem zabíjeni lidmi.Nenávist má jen sama sebe. Láska stále sílí, jelikož je v jednotě s láskou Stvořitele a má tudíž jeho podporu.

Mohli bychom tedy říci, že druidství reprezentuje určitou zemědělskou realitu v lidských podmínkách, aby zdůraznilo naše spojení s přírodním prostředím. Hlavní ponaučení spočívá v tom, že síly, které umožňují obnovení života v přírodním prostředí, jsou také v součinnosti s lidským tělem, vědomím a duchem, a proto existuje spojitost mezi přírodním prostředím a námi. Navíc, obnova života rostlin na jaře je obrazem imanentní božské podstaty a my můžeme usilovat o to, aby se stala součástí našich životů. Proto vztah mezi těmito dvěma silami neznamená morální konflikt: nevyvstává zde žádný rozpor mezi dobrem a zlem.

Když jsem se blížil k Sherry, věděl jsem, že požádá o ránu holí. Požádala. Trochu mě to vyvedlo z míry, ale v mžiku jsem se vzpamatoval, uklonil se, napřáhl hůl a strnul: Sherry byla tak drobná, že mezi pásem kimona a límcem bylo jen tak dvacet centimetrů prostoru - a hůl má 70 centimetrů! Jak se trefím, blesklo mi hlavou. Zmatek rozvinil obvyklé pochyby, ale vše se odehrávalo tak rychle a tak mimo, jakoby v loužičce rozvířené problémem, přičemž okolní hladina mysli zůstala klidná, že nebyl čas zazmatkovat a přemýšlet.

Zapomněli; že jsou duchem, který se na chvíli usadil v těle. Lidé zapomněli,že přišli na Zemi, aby se radovali, užívali si a vzpomněli si na svoji skutečnou podstatu.Místo toho, aby se probudili ke své skutečné podstatě, tak upadali hlouběji a hlouběji do snu, který nazývají život. Nic z toho není skutečné. Všechna tajemství vesmíru leží v jejich nitru. Oni však tolik lnou k reálnosti „toho vnějšího", které ve skutečnosti neexistuje. Jediná věc, která je skutečná, je jejich duch... Váš duch je čistou láskou - otevřenou, bezpodmínečnou a neomezenou . láskou.

Problém je v tom, že když dychtivý pozorovatel pozoruje nežádané jevy, tak zároveň ty nežádané jevy ve větším množství i přitahuje. Ale pozorování nežádoucích věcí má i své pozitivní stránky, protože v přítomnosti nežádoucího je vám jasnější, co chcete. A jakmile spatříte a identifikujete to, co nechcete, vysíláte do vesmíru svou „raketu přání".

Nejvýznamnějšími osobnostmi Teozofické společnosti se vedle Blavatské stala „svárlivá" Annie Besantová a rovněž Charles W. Leadbeater. Besantová byla typickou rebelkou, radikální aktivistkou, socialistkou hlásící se k Fabidnské společnosti, sufražetkou (feministkou) a brilantní řečnicí. Vydavatel Pall Mall Gazette William T. Steed ji vyzval, aby napsala recenzi Tajné nauky, s níž si on sám poněkud nevěděl rady. Anne Besantová celých 1600 stran „přelouskala" během neuvěřitelně krátké doby a takříkajíc přes noc se stala přesvědčenou teozofkou. Doslova ji „oslepilo světlo, jež spojilo v jeden celek věci zdánlivě spolu nesouvisející".

Na světě existuje tolik teorií a knížek o správné výchově, že jsme kvůli nim ztratili ze zřetele to nejjednodušší a nejdůležitější. Stačí si pamatovat jediné slovo: rovnováha! Postarej se o to, aby dětský duch a tělo byly v rovnováze! Nechť dítě naplňuje své tělesné potřeby stejnou měrou jako potřeby duchovní. Přistupuj k němu s láskou a respektem, aby se obě tyto vlastnosti pevně usadily v jeho srdci. Jen ten, kdo zná cenu lásky, si může vybudovat zdravé sebevědomí.

Indické eposy Védy, Ramajana, Mahabhárata a d'alšie sa javia súčasnému človeku ako rozprávkové, preto ich súčasná akademická veda neuznáva ako zdroje, ktoré by hovorili o reálnych udalostiach z minulosti, takže ani povesti, podania a písomnosti iných národov nie sú uznávané. No okrem opisu udalostí z dávno minulých dní sa v nich hovorí aj o technických prostriedkoch, ktoré sa v dávnoveku používali. Tieto eposy hovoria o tom, že pred viac ako 11 000 rokmi existovala na teritóriu Azie, Austrálie a častí Afriky velká imperiálna Ríša s centrom za velkými horami (Himalájami), ktoré sa rozprestierali v severnej časti dnešnej Indie. Túto ríšu riadili žreci - šíritelia osvety. Bola známa velkými prekvitajúcimi mestami, niektorých rozvaliny sa v súčasnosti nachádzajú v pustatine Západnej Indie a Východného Pakistanu.

Zradit můžeme někoho my sami nebo zradu naopak utrpět v mnoha různých formách. Zradit znamená podle slovníku „přestat být někomu nebo něčemu věrný, opustit nebo vyzradit někoho". Nejdůležitějším výrazem souvisejícím se zradou je věrnost, tedy opak zrady. Být věrný znamená dostát svým závazkům, být loajální a oddaný. Věrnému člověku lze důvěřovat. Když je důvěra zničena, člověk trpí zradou.

Autorem této knihy je proslulý a osobitý teoretik čarodějnictví a zakladatel hnutí Wicca, anglický spisovatel Gerald Brousseau Gardner (1884–1964), který je duchovním žákem anglické archeoložky Margarety Murrayové, která učinila několik významným objevů v Egyptě, ale později se věnovala studiu čarodějnictví.

Naučil jsem se smát se vlastnímu postižení a podivným reakcím, které vyvolává, ale existuje ještě lepší metoda, jak překonat pochybnosti o své vlastní hodnotě nebo neschopnost mít se rád takový, jací jste. Místo, abyste se utápěli ve svém utrpení, pomozte zmírnit bolest někoho jiného. Zaměřte se na jiného člověka v nouzi. Běžte jako dobrovolníci vařit polévku bezdomovcům. Vybírejte peníze na sirotky. Zorganizujte dobročinnou akci pro pomoc obětem zemětřesení. Najděte sponzory, kteří vám dají peníze, když se zúčastníte charitativního pochodu, jízdy na kole nebo tanečního maratónu. Zvedněte se a udělejte něco.

Lékař zadá pacientovy problémy, například Paní Mravencova si stěžuje na bolesti hlavy, a už se na obrazovce rozbliká název „vhodného" léku od firmy, která lékaři program poskytla. Název se z obrazovky nedá odstranit. Nezmizí, dokud se nevytiskne recept. Lékař, jehož každodenní rutina vlastně představuje úkolovou práci, takovéto ulehčení s radostí uvítá. Ruka si na příslušné pohyby rychle zvykne, lékař se ani nenaděje, a už bez dalšího rozmýšlení předepisuje výrobky dané firmy.

Slavný italský spisovatel Umberto Eco ve svém nejnovějším románu Le Cimetière de Prague (Pražský hřbitov) zkoumá původ konspiračních teorií.