21 dní přechodu na cestě ke Světlu
'Mým cílem není přesvědčit lidi aby přestali jíst. Mojí nadějí je, že začnou měnit způsob myšlení, včetně uvažování o jídle a pití' - Michael Werner. V roce 1923 přestala Therese Neumann, jeptiška z jižního Německa, jíst a pít. A kromě hostie, kterou přijímala během mše, již jíst znovu nikdy nezačala a přesto žila dalších 35 let. V průběhu let byla zaznamenána řada podobných případů, často se jednalo o svaté muže z Východu, které dodaly tématu až jakýsi statut mystičnosti. Tyto případy však zůstávají příliš neobvyklé na to, aby mohly být moderními vědci smeteny ze stolu. Michael Werner nastoluje skeptikům novou výzvu. Padesátník v kondici vlastní dokotrát z chemie a je výkonným ředitelem výzkumného institutu ve švýcarsku. V tomto pozoruhodném díle popisuje, jak přestal s jezením v roce 2001 a přežil naprosto zdravý bez jídla až do současnosti. Tvrdí dokonce, že se nikdy necítil lépe. Na rozdíl od některých lidí, kteří dosáhli podobného výkonu, zůstává obyčejným mužem, který žije plný a aktivní život. Michael Werner vědce otevřeně vyzývá: 'Zkoumejte mne za pomoci jakýchkoli vědeckých pozorování a údajů!' Jeden takový test v knize také představuje - byl při něm ponechán po dobu deseti dní zcela bez jídla a detailně monitorován. Werner také popisuje podrobnosti toho, jak jíst přestal a jak jeho život bez jídla od doby vypadá. Kniha také obsahuje další zprávy o těch, kteří se pokusili následovat stejný způsob života a je doplněna o materiál podávající možná vědecký vysvětlení toho, jak lze žít ze světla.
Článek je přístupný jen registrovaným či platícím uživatelům. Část článků je přístupná pro registrované čtenáře, většina pak pouze pro platící. Přihlašte se prosím, nebo se zaregistrujte.
