Dobrý den, milý čtenáři,

děkujeme za čtení OSUD.cz.  pouze část článků na OSUD.cz je volně přístupná. Server - digest výběru toho nejlepšího ze světového i domácího webu financují naši platící abonenti. Jste-li častými návštěvníky našeho serveru, nebo chcete-li pomoci s financováním jeho udržitelnosti a rozvoje, zvažte -> registraci a placené členství<- . Získáte tím kromě plného přístupu k přibližně 75 článkům měsíčně i některé další funkce, přístup do diskuse, "editor´s note", tedy články a rubriky šéfredaktora, a další. Děkujeme.

 
   

10 magických účinků hudby na lidskou mysl

Hudba zlepšuje verbální IQ, vizuální schopnosti a vyvolává příjemné pocity * Pocity štěstí ještě zesílíme aktivním poslechem * Pokud muzicírujeme společně, dochází ke sbližování * Hudba pomáhá při nemocech srdce i po mrtvici * Konkrétní druhy hudby nám dokážou asociovat určité barvy * Posloucháme-li veselou hudbu, vidíme lidi jako šťastnější * Hudbu zbožňují už pětiměsíční děti a umějí na ni „tančit“!

Dr. Jeremy Dean

Každý hudební fanda ví, jak obrovskou moc má hudba nad myšlenkami i emocemi. Báječná hudba dokáže obyčejný den změnit v něco magického, ba přímo duchovního. Umí nám poskytnout útěchu, uvolnění, silné pocity a mnohem víc. Ale vliv hudby dosahuje ještě dál: k našemu genetickému kódu, tělesnému zdraví, způsobu myšlení i stylu chování ve skupině. Co všechno je tedy na hudbě pozoruhodné?

1. Zlepšuje verbální IQ

Cvičením na piano si nezlepšujete jen své hudební schopnosti, ale i schopnosti vizuální a verbální.

Z jedné studie zaměřené na 8-11leté děti vyplynulo, že děti, které chodily do hudebních kroužků, měly vyšší verbální IQ a vizuální schopnosti než děti, které se v hudbě nevzdělávaly (Forgeard a kol., 2008).

Z toho je zřejmé, že budeme-li se učit na nějaký hudební nástroj, nebude to pro nás mít jen čistě hudební přínos, ale pozitivně tím ovlivníme i své poznávací schopnosti a vizuální vnímání.

2. Pocity příjemného mrazení

Už vám někdy při poslechu hudby běhal mráz po zádech? Podle studie Nusbaumové a Silvia (2010) se to už stalo 90% z nás.

Intenzita těchto pocitů nicméně závisí na vaší osobnosti. Lidé, kteří mají vysoce vyvinutou „otevřenost k prožitkům“(jednu z pěti dimenzí osobnosti), budou při poslechu hudby pravděpodobně prožívat nejsilnější mrazení.

Podle této studie je u tohoto typu lidí pravděpodobnější i to, že budou hrát na nějaký hudební nástroj a že budou hodnotit hudbu jako „důležitou“.

3. Aktivní poslech zesiluje pocit štěstí

Pokud vám mráz po zádech neběhá, měli byste se možná víc snažit.

Nedávná studie vyvrací vžité přesvědčení, že aktivně se snažit o pocity štěstí nemá smysl.

Během své loňské studie pouštěli  Fergusonová a Sheldon účastníkům povzbudivé klasické skladby Aarona Coplanda. Ti z nich, kteří se při poslechu aktivněji snažili být šťastní, pociťovali výraznější zlepšení nálady než ti, kteří jen pasivně poslouchali.

Z toho vyplývá, že když se do hudebního prožitku přímo zapojíme, spíš než abychom nechali hudbu jen tak plynout, můžeme mu dodat větší emocionální intenzitu.

4. Společný zpěv sbližuje

Jelikož je hudba často společenskou aktivitou, může nás její společné provozování sbližovat.

Ze studie, jež sledovala téměř tisíc finských žáků, kteří navštěvovali extra hodiny hudební výchovy, vyplynulo, že tyto děti prožívaly vyšší uspokojení téměř při všech školních aktivitách včetně těch, které s hudbou vůbec nesouvisely. (Eerolová & Eerola, 2013)

Vedoucí výzkumu Päivi-Sisko Eerolová k tomu řekla:

„Oblíbenými aktivitami probíhajícími v těchto hodinách jsou sborový zpěv a vystupování v souborech. I jiné studie prokazují, že lidi velmi uspokojuje synchronizovaná součinnost s ostatními. To zesiluje vztahy v rámci skupiny a lidé se pak dokonce mívají raději než předtím.“

5. Hudba léčí nemoci srdce

…nebo přinejmenším snižuje stres a úzkost spojenou s léčbou ischemické choroby srdeční.

Zhodnocení 23 studií zahrnujících téměř 1500 pacientů odhalilo, že poslech hudby u dotyčných zpomaloval tep, snižoval krevní tlak a potlačoval úzkost (Bradt & Dileo, 2009).

6. Proč nás smutná hudba dokáže povznést?

Důvodem číslo jedna, proč máme tak rádi hudbu, je to, že nám zlepšuje náladu.

A všichni hudební fandové vědí, že hudba má katarzní účinky. Je ovšem zvláštní, že některým lidem může za správných okolností zvednout náladu i smutná hudba. Proč?

Podle studie, kterou v r. 2013 provedli Ai Kawakami a kol., je pro nás smutná hudba příjemná, neboť vytváří zajímavou směs emocí, z nichž některé jsou negativní a jiné pozitivní.

Zásadní je to, že negativní emoce v hudbě sice vnímáme, ale nepociťujeme je až tak silně.

7. Šťastné tváře

Hudba může změnit nejen vaše pocity, ale i způsob, jakým posuzujete emoce ve tváři jiných lidí – stačí k tomu pouhých 15 sekund.

Při studii, kterou v roce 2009 provedli Nidhya Logeswaran a kol., bylo zjištěno, že po krátkém, intenzivním poslechu veselé hudby vnímaly pokusné osoby tváře jiných lidí jako šťastnější. Totéž platilo i pro smutnou hudbu. Největší účinek se projevil, když účastníci experimentu posuzovali obličeje s neutrálním výrazem.

Jinými slovy: lidé si promítli svou náladu z hudby, kterou poslouchali, do tváří jiných lidí.

8. Barva hudby

Hudba nás přirozeně podněcuje k tomu, že si představujeme různé barvy. Napříč různými kulturami si lidé spojují konkrétní druhy hudby s konkrétními barvami. 

Při studii, kterou loni realizovali Stephen Palmer s kolegy, spojovali lidé z Mexika i z USA velmi podobným způsobem chmurnější, tmavší barvy se smutnějšími kusy a světlejší, živější barvy se šťastnější muzikou.

Následná studie prokázala, že tyto asociace mezi hudbou a barvou mají původ v emočním obsahu hudby.

9. Umí hudba navracet zrak?

60% osob, které prožily mozkovou mrtvici, má poškozené zrakové oblasti mozku.

To vede ke „zrakové nedbalosti“: pacient ztrácí povědomí o předmětech na opačné straně, než kde utrpěl poškození mozku.

Jisté studie nicméně odhalily, že když pacienti poslouchali svou oblíbenou hudbu, obnovila se část jejich vizuální pozornosti (Tsai a kol., 2013).

Hudba tedy může být účinným rehabilitačním prostředkem pro pacienty po mrtvici.

10. Děti se rodí jako tanečníci!

Miminka ve věku pouhých pěti měsíců rytmicky reagují na hudbu a podle všeho ji považují za zajímavější než řeč.

Při studii, kterou realizovali finští výzkumní pracovníci Zentner a Eerola v roce 2010, kojenci spontánně „tančili“ na všemožné typy hudby. Ti, kteří nejvíc tancovali, se také nejvíc usmívali.

Možná skutečně máme hudbu v genech!

Zdroj

11
11.07.14 12:03
exkluzivne
exkluzivne
překlady a zpravodajství z celého světa

 Dobrý den, milý čtenáři,

děkujeme za čtení OSUD.cz.  pouze část článků na OSUD.cz je volně přístupná. Server - digest výběru toho nejlepšího ze světového i domácího webu financují naši platící abonenti. Jste-li častými návštěvníky našeho serveru, nebo chcete-li pomoci s financováním jeho udržitelnosti a rozvoje, zvažte -> registraci a placené členství<- . Získáte tím kromě plného přístupu k přibližně 75 článkům měsíčně i některé další funkce, přístup do diskuse, "editor´s note", tedy články a rubriky šéfredaktora, a další. Děkujeme.

 
   
Mini recenze

K tomuto článku ještě nikdo recenzi nenapsal. Napište ji jako první!